Norsko – nejkultivovanější demokracie světa
Norsko se plným jménem nazývá Norské království (Kongeriket Norge) a nachází se v severozápadní části Skandinávie. Norsko není členem EU, ale je členem EHP. Sousedí se Švédskem, Finskem a v úzkém cípu na severu i s Ruskem. Z celkového počtu 5 milionů obyvatel žije téměř milion v aglomeraci okolo hlavního města Oslo. V Norsku se platí norskými korunami (NOK).
Norsko se rozkládá v západní části Skandinávského poloostrova, východní část zabírá Švédsko. Rozloha Norska je přibližně 385 000 km2, z toho tvoří přes 60 000 km2 ostrovy. Průměrné osídlení je 15 obyvatel na 1 km2, ale drtivá většina obyvatel žije ve městech a příměstských oblastech na jihu země. Norsko je poměrně hornaté, nejvyšší hora je Galdhøpiggen s 2 469 m n. m.
Norsko má tři klimatické oblasti, které jsou však nespojité a nepravidelné – na jihu a na západním pobřeží převládá oceánské klima, uprostřed humidní kontinentální klima a na severu subarktické klima. Na severu je výrazně chladněji a běžně mrzne od září až do května. Délka dne je vzhledem k velkým rozdílům v zeměpisné šířce velmi variabilní, ale i na jihu jsou dny v zimě výrazně kratší než v ČR. Za polárním kruhem v červnu a červenci slunce nezapadá a naopak v prosinci a lednu nevychází.
Norsko je konstituční monarchií, králem je Harald V., který zastává výhradně ceremoniální funkce. Vláda je řízena premiérem, jednokomorový parlament má 169 členů. Norsko je zakládajícím členem UN, NATO a EFTA. Norsko není členem EU, ale je součástí Evropského hospodářského prostoru (EHP) a separátně si vyjednalo účast na řadě užších programů, které jsou dostupné zemím EU. Jedná se například o účast v Shengenském prostoru a úzkou spolupráci na obchodní a vojenské úrovni.
Geirangerfjord - ledovcový fjord na západě Norska. Jedna z nejnavštěvovanějších turistických destinací v Norsku. (Autor marcus_hansson CC)
Norská ekonomika je v současnosti jedna z nejsilnějších ekonomik světa, ještě před stoletím však bylo Norsko chudým zemědělským státem pod nadvládou Švédska. Na rychlém rozvoji měla velký podíl zejména rozumná a stabilní politika, která rozvíjela funkční politický systém již od konce II. světové války. V 70. letech došlo k prudkému rozvoji těžby ropy, která Norsku přinesla obrovské bohatství a podílí se přibližně na 20 % HDP. Z dalších odvětví mají význam zpracování železných rud, těžba nerostných surovin, těžba a zpracování dřeva a rybolov. Norsko vyrábí 98 – 99 % veškeré spotřebované elektřiny ve vlastních vodních elektrárnách. Nezaměstnanost je poměrně nízká, přestože v zemi existuje silná sociální podpora. Obyvatelé jsou velmi tolerantní a spokojení, Norsko patří mezi nejlépe hodnocené země na světě z hlediska životních podmínek.
Síť silnic je poměrně hustá a silnice jsou všeobecně ve velmi dobrém stavu, nicméně někde jsou opravdu velmi úzké. Dálniční síť je nedostatečná, v posledních letech však probíhá velmi intenzivní výstavba. Železniční síť spojuje pouze hlavní města na jihu a má několik bočních větví, nicméně severně od města Bodø již neexistuje. Leteckou dopravu zajišťují především Scandinavian Airlines (SAS) a Norwegian Air Shuttle, v Oslo jsou dvě letiště a většina měst má dostupnou leteckou dopravu. Velký význam má námořní doprava, norské loďstvo tvoří 5 % všech lodí na světě a jen vnitrozemské trajekty obsluhují přes 100 pravidelných tras. V Oslo je v provozu jediné norské metro se šesti linkami.
Polární záře v Norsku - zážitek na celý život (Autor coopersmoon CC)
Celkem 14 % populace tvoří imigranti či jejich děti, přibližně 6 % jsou imigranti z EU. V USA a Kanadě žijí přibližně 4 miliony potomků norských emigrantů a přibližně milion obyvatel se hlásí k norské národnosti. Oficiálním jazykem je norština, která se velmi podobá švédštině a částečně také dánštině. Norština má dvě psané formy Bokmål a Nynorsk, první z nich používá přibližně 85 % populace Z dalších jazyků se uznávají dialekty laponštiny a finský dialekt kven. Drtivá většina Norů ovládá velmi dobře angličtinu a řada umí i další cizí jazyk.
V Norsku silně převažují členové oficiální státní církve, která je luteránská. V současnosti se k Norské církvi hlásí 77 % věřících, za podstatnou část života však považuje církevní obřady pouhých 20 %. Dalších 9 % obyvatel se hlásí k jiným církvím, převážně se jedná o různé formy křesťanství, dále islám a budhizmus. Na vzestupu jsou i novopohanská náboženství, například Asatru, která byla ještě před několika lety nelegální.
Vzdělávání je klasické třístupňové, podobné systému v dalších skandinávských zemích. Škola je zcela bezplatná, a to často včetně veškerých pomůcek a někde i stravování. V Norsku je k dispozici několik desítek vysokých škol, systém vzdělávání je stejný jako v ČR a výuka probíhá vždy ve dvou semestrech ročně.