Finsko – země tisíců jezer a ostrovů
Plným názvem se Finsko nazývá Finská republika (Suomen Tasavalta) a nachází se ve východní části Skandinávie. Finsko je členem EU a sousedí s Ruskem a Švédskem, na jihu je mořem odděleno od Estonska. Z celkového počtu 5,5 milionu obyvatel žije přibližně1,2 milionu v aglomeraci hlavního města Helsinky. Ve Finsku platí euro (EUR).
Rozloha Finska je přes 338 000 km2, průměrné osídlení je 16 obyvatel na 1 km2, ale drtivá většina žije na jihu země ve městech a příměstských oblastech. Pohoří se nachází až v severských oblastech, nejvyšší hora Haltitunturi má pouhých 1 328 m n. m. Finsku se s oblibou nazývá zemí tisíce jezer, jen těch větších je však téměř 190 tisíc. Je zajímavé, že z téměř 180 tisíc finských ostrovů leží jen necelá polovina v moři.
Finsko spadá do dvou hlavních klimatických oblastí – na jihu převládá mírné severské klima a na severu je subarktické klima. Teploty na jihu dosahují obvykle okolo 20 °C v létě a okolo –5 °C v zimě, na severu je výrazně chladněji a sníh není výjimkou ani v létě. Finsko leží poměrně vysoko, je zde proto velký rozdíl v denní době mezi létem a zimou, v Laponsku je v létě prakticky pořád světlo a v zimě je v nejlepším případě šero.
Saimaa - mělké jezero na jihovýchodě Finska, které je významnou křižovatkou vodních cest. (Autor miguelvirkkunen CC)
Finsko je demokratickou republikou s významným vlivem prezidenta. Republiku řídí jednokomorový parlament Eduskunta a vláda. Finsko má vlastní ústavu, ale nemá ústavní soud, dodržování ústavy kontroluje parlament a ústavní komise pouze vydává doporučení. Finsko má vlastní armádu a povinnou vojenskou službu, je také jediným státem NATO, který přímo sousedí s Ruskem. Finsko je členem EU a účastní se společných vojenských cvičení EU a NATO a dobrovolníci se mohou účastnit i mezinárodních vojenských misí. Přesto je výrazná snaha o neutralitu a nezasahování do politických sporů.
Finsko je vysoce rozvinutou ekonomikou s výrazným růstem, přesto před pouhými 60 lety pracovala většina obyvatel v zemědělství a země byla zdecimována válkami a reparacemi. Investice do rozvoje přinesla ovoce a dnes je Finsko jedním z ekonomicky nejsilnějších států světa. Základem průmyslu je dřevozpracující průmysl a zpracování kovů, strojírenství a telekomunikace. Zemědělství je silně omezeno podnebím, přesto je v základních produktech plně soběstačné. Finsko je silně závislé na dovozu řady surovin, proto je pro něj důležitý obchod, zejména vývoz dřeva, nerostných surovin a technologií.
House of the Estates - historická budova v Helsinkách ve Finsku. Postavena roku 1891. (Autor archer10 CC)
Silniční síť je dostatečně hustá a kvalitní, ale dálnic je prozatím velmi málo. Železniční síť je s ohledem na velikost země omezena spíš jen na hlavní tahy východ-západ a sever-jih. Leteckou dopravu zajišťují především Finnair a Scandinavian Airlines (SAS), ve všech větších městech je letiště. Z přístavů stojí za zmínku především Helsinki a Turku, dále na severu potom Vaasa a Oulu. Četné lodní linky vedou zejména do sousedního Pobaltí, Švédska, Ruska, Polska a Německa. V Helsinkách se nachází jediné finské metro, která má jedinou trasu.
Finsko je obýváno téměř výhradně Finy, pouhá 3,5 % obyvatel jsou cizinci. Přes milion obyvatel USA a Kanady se hlásí k finským předkům. Oficiálním jazykem je finština, v některých oblastech se používá také laponština, karelština a místní dialekty. Přibližně 65 % Finů ovládá angličtinu a někteří také švédštinu, němčinu či francouzštinu. Většina obyvatel se hlásí ke státní luteránské církvi, víru však pravidelně praktikují pouhá 2 %. Muslimové, katolíci a ortodoxní křesťané tvoří necelá 2 % populace.
Helsinská katedrála - finská evangelicko-luteránská katedrála je umístěná v sousedství Kruununhaka v centru Helsinek. (Autor timo_w2s CC) 
Polární záře nad Helsinkami - Finsko (Autor timo_w2s CC)
Finsko má klasické třístupňové vzdělávání. Do školky se chodí spíše výjimečně a děti studují na základní škole od 7 let. Střední školu lze studovat i od šesté třídy základní školy a potom pokračovat až k maturitě, povinná školní docházka je do 16 let. Dále lze pokračovat ve vzdělání na prakticky zaměřených polytechnických školách či výzkumně zaměřených univerzitách, vysokoškolské vzdělání má 33 % obyvatel. Drtivá většina škol je vlastněna místní samosprávou či státem. Ve všech školách dostávají studenti zdarma obědy a často i snídaně, běžně také dostávají zdarma k dispozici veškeré školní pomůcky. Vzdělávání na vysokých školách je zdarma a většina studentů dosáhne i na různé formy stipendií, které bez problému pokrývají běžné životní náklady. Světové ekonomické fórum hodnotí vysokoškolský systém ve Finsku jako nejlepší na světě.